Objev ossária s dvanácti pomalovanými lebkami v podzemí chrámu Panny Marie v Křtinách (Česká republika). Česká verze pro německý časopis Der Erdstall.

5.7.2023.
Adresa:
Marek Gyaneshwarpuri, Ševčenkova 8, 642 00, Brno – Bosonohy, Czech rep.

Objev ossária s dvanácti pomalovanými lebkami v podzemí chrámu Panny Marie v Křtinách (Česká republika).
Marek P. Šenkyřík - svámí Gyaneshwarpuri

Křtiny jsou významným moravským mariánským poutním místem. K největšímu rozmachu poutního hnutí došlo v 17. a zvláště pak 18. století, kdy kult zázračné Panny Marie Křtinské, vázaný na kamennou sochu Madony z 13. až 14. století, přiváděl do Křtin každoročně desetitisíce mariánských ctitelů z celé Moravy a okolních zemí. O věhlas kultu všemožně pečovali zábrdovičtí premonstráti, jejichž država Křtin je doložena od roku 1237. Absolutní nesoulad mezi duchovním významem obce a reálnými možnostmi dvou zdejších středověkých kostelů se premonstráti rozhodli řešit radikálním způsobem. Na své panství povolali jednoho z předních českých barokních architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677 - 1723), který navrhl velkorysý projekt nové barokní sakrální zástavby, jejíž centrální částí měl být rozlehlý chrám, zasvěcený Panně Marii. V první polovině 18. století se Křtiny proměnily v jedno velké staveniště. Oba staré středověké kostely byly zbourány a na jejich místě byly položeny základy honosných barokních novostaveb. Nový chrám byl konsekrován v roce 1771 (Obr.). Krátce na to však došlo roku 1784 v rámci josefínských reforem ke zrušení patronátního kláštera premonstrátů v Zábrdovicích. Poutní ruch ve Křtinách utichl. (ŠENKYŘÍK 1992). Po zrušení zábrdovického kláštera a zestátnění jeho panství vznikly ve Křtinách četné pověsti o neznámých podzemních prostorách a v nich ukrytém premonstrátském pokladu (SOBOTKOVÁ - ŠENKYŘÍK 1993). V křtinském chrámu se za II. světové války sešli proutkaři, kteří pod chrámem navirgulovali a zmapovali složitě rozvětvenou hypotetickou kryptu bludištního charakteru (DANIELOVÁ - HAVLÍČEK 1971). Z jejich popudu se hned v druhé polovině 20. století Křtiny staly dostaveníčkem četných speleologů, dobrodruhů a romantických hledačů neznámého podzemí. Žádný z nich však nebyl ve svém hledání úspěšný, a tak k rozhodujícím objevům v podzemí křtinského chrámu došlo teprve při speleologickém průzkumu v roce 1991, pod vedením studenta archeologie Marka Šenkyříka. Bezprostřední impulz k objevu krypty kostnice s pomalovanými lebkami dalo virgulové měření, které v prosinci 1990 pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách zaznamenalo anomálii hypotetické neznámé podzemní prostory. Následně jsme zjistili, že existuje staré mikrogravimetrické měření křtinského chrámu (BEDNÁŘ - NOVOTNÝ - ŠVANCARA 1979). Podařilo se nám tyto výsledky obstarat a byli jsme překvapeni, že rovněž mikrogravimetrie v prostoru pod věží anomálii neznámého podzemního tělesa zaznamenala (Obr.). Proto jsme zde provedli rekognoskační vrt do dlažby chrámu, který po průchodu cihlovou klenbou se v hloubce cca 90 cm propadl do neznámé dutiny pod věží o výšce více než 2 metry. Zatím však nebylo jasné, kudy do neznámé prostory proniknout, proto byl vypracován projekt průniku přímo z podzemí, ze sousední již známé Hlavní krypty. Tohoto úkolu se zhostila Novodvorská skupina ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno, jejíž nástupnickou organizací je dnešní Speleohistorický klub Brno, základní organizace 6-26 České speleologické společnosti. Začali jsme razit umělou sondu z Hlavní krypty směrem k anomálii zjištěné mikrogravimetrií, virgulovým průzkumem a k dutině ověřené vrtem. Horizontální umělá sonda vedená přes základové zdivo vyústila po 5,9 m dne 9. 2. 1991 do neznámé krypty s hromadou lidských kostí (Obr.). Vrstva volně promíchaných lidských kostí byla mocná až 2,2 m a prudce se svažovala směrem k hlavnímu vchodu do chrámu. V rohu krypty na vrcholu pyramidální hromady kostí byla položena první pomalovaná lebka s vavříny, která od poloviny 18. století zírala do tmy podzemní prostory (Obr.). Další práce spočívaly v přetransportování všech kostí z místa nálezu pod věží, do sousední Hlavní krypty. Ze souboru byl vytříděn osteologický materiál, který nesl stopy patologického postižení. Do kostnice byly sekundárně uloženy ostatky z nejméně 974 lidí. Celkový objem osteologického materiálu je přibližně 20 m3. Z nálezové situace je zřejmé, že kosti byly do kostnice uloženy již ve stavu jednotlivých kostí a jedná o pohřeb sekundární. V průběhu vyklízení kostnice byly objeveny další pomalované lebky. Některé pomalované lebky byly při vrcholu hromady kostí, jiné byly zhruba uprostřed vrstvy kostí a některé ležely až při podlaze krypty pod dvoumetrovou vrstvou (Obr.). To je velmi zajímavé zjištění, neboť to dokazuje, že pomalované lebky nebyly v rámci kostnice uloženy současně na jediné společné místo, ale postupně a nezaujímaly v rámci kostnice nějaké výsadní místo. Osteologický materiál včetně dvanácti pomalovaných lebek byl předán Anatomickému ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde byla provedena antropologická a paleopatologická analýza (HORÁČKOVÁ 1998). K uložení kostí došlo pravděpodobně někdy v letech 1728 - 1750. Jako důvod zadívání podzemních prostor s velkou pravděpodobností přichází v úvahu samotný akt zřízení kostnice a její trvalé nepřístupnosti. Poté, co bylo v roce 1770 vystavěno před vchodem do chrámu schodiště s terasou, bylo podzemí naprosto dokonale maskováno. Náhodné objevení kostnice bylo prakticky nemožné. Stěží bychom přikládali způsobu zazdění kostnice větší význam, kdyby v ní nebyl učiněn poněkud tajemný objev pomalovaných lebek. Je nepochybné, že pro jejich zdobitele měly tyto pomalované lebky mimořádný význam. Pro hodnocení tohoto nálezu je neobyčejně důležité, že charakter kresby se až na detaily u žádné z lebek výrazně neodlišuje. Motivem jejich pomalování nemohla být proto snaha o jejich vzájemnou nezaměnitelnost. Smysl kresby je zcela jiný a je pravděpodobné, že vyjadřuje něco, co bylo společné všem dvanácti zemřelým (Obr.). Naši předkové měli k těmto pomalovaným lebkám jistě pietní vztah. Kdo byli zemřelí, jejichž lebky byly tak pozoruhodně označeny? Za jakých okolností a proč se jim dostalo tak mimořádné pocty? Víme-li že bezpochyby šlo o výjimečné osobnosti, proč byly jejich lebky nakonec tak nedůstojně pohozeny (ukryty?) ve křtinské kostnici. To je námět na další hlubší zamyšlení a samostatné zpracování (ŠENKYŘÍK - HORÁČKOVÁ - BENEŠOVÁ 1994, GYANESHWARPURI 2021, ŠENKYŘÍK-GYANESHWARPURI 2023). Tento objev má své analogie, jsou to malované lebky v Rakousku, v Hallstattu a okolí. Existuje také nepodložená spekulace, že pomalované lebky jsou lebkami českých pánů, popravených za účast na stavovském povstání dne 21. června 1621 v Praze na Staroměstském náměstí. V případě Křtin jsme svědky naprosto originálního estetického vyjádření, které v rámci České republiky nemá analogii. Jedná se o vavřínový věnec využívaný jako symbol k označování konsekrovaných (tedy vysvěcených) míst a symbol v podobě kříže písmene T na čele (tau). Toto tau může být odkazem na biblický text v knize Ezechiel 9,4, kde se píše: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají." Ezechiel měl vidění anděla, který mu přikázal označit písmenem „tau“, tedy posledním písmenem hebrejské abecedy, všechny spravedlivé – ostatní byli zabiti. Ve stejném smyslu jsou v knize Zjevení apoštola Pavla ochránění ti, kdo nesou na čele znamení (Zj. 7,3) Tyto ostatky představují památku na naše zázračné Křtiny z doby největšího rozmachu poutí k Panně Marii Křtinské - Zázračné v 17. a 18. století a jsou tedy vzácnou relikvií (Obr.). Možná takto nezvykle byly označeny výjimečné ostatky od původních křtinských kostelů v době, kdy byly tyto kostely rušeny pro potřebu výstavby rozlehlého barokního Santiniho komplexu novostaveb. Z dobových pramenů víme, že v původních křtinských kostelích byly uchovávány a uctívány ostatky svatých přinesené z Říma a jiných svatých míst. Jsou pomalované lebky tedy import? K tomu, že se jedná o křesťanské svaté (Bohu zasvěcené osobnosti) se kloním ve své interpretaci. Lebky by mohly pocházet z římských katakomb, odkud jako ostatky mučedníků se dostaly do Křtin, kde byly uctívány až do doby, než místo jejich uctívání (kostely) bylo odstraněno. Potom byly uloženy v ossariu. Dnes jsou možnosti na potvrzení této hypotézy, a to metodou 14C, která by určila jejich stáří. Dále dnes již existují metody určující stravu lidí, která je rozdílná ve střední Evropě a Středomoří, takž původ těchto lidí by se dnes dal také sledovat (GYANESHWARPURI 2021, ŠENKYŘÍK-GYANESHWARPURI 2023). Další pokrok v otázce pomalovaných lebek z křtinského podzemí lze v budoucnosti očekávat.

O autorovi článku:
Autor tohoto článku (rodným jménem Marek Šenkyřík, 1968) byl speleologem a amatérským archeologem. Vedl speleologický průzkum chrámu Panny Marie ve Křtinách, při němž byla objevena krypta slavné křtinské kostnice s nálezem dvanácti pomalovaných lebek. Výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 2023 v knize: „Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990 - 2022." Nyní je jógovým a hinduistický mnichem - poustevníkem, žákem Mistra jógy Jeho Svatosti Višvaguru mahámandaléšvara paramhanse šrí svámího Mahéšvaránandy z Indie.

Poděkování:
Za mnohaletou pomoc při objevování tajemství křtinského chrámu děkuji panu děkanovi P. Tomáši Prnkovi (1926 - 2013) a za spolupráci při sepisování tohoto článku jsem zavázán Prof. Josefu Ungerovi (1944), archeologovi a emeritnímu profesorovi Masarykovy univerzity v Brně.

Literatura:
BEDNÁŘ, J. - NOVOTNÝ, A. - ŠVANCARA, J.: Mikrogravimentrie a její uplatnění v archeologii. Sborník referátů na 1. celostatní konferenci „Aplikace geofyzikálních metod v archeologii a moderní metody výzkumu a dokumentace.“ Petrov n. Desnou, 1979.
DANIELOVÁ, L. - HAVLÍČEK, N.: Poutní chrám p. Marie a kaple sv. Anny ve Křtinách. Rabdomantické výzkumy krypty a chodeb pod chrámovou dlažbou - 1943. Brno, 1971. GYANESHWARPURI-ŠENKYŘÍK, P. M.: 30. výročí objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek. eSpeleo 3/2021 (online). Praha: Česká speleologická společnost, s. 15-25.
HORÁČKOVÁ, L.: Antropologická a paleopatologická analýza kosterních pozůstatků z krypty poutního chrámu ve Křtinách na Moravě. Dizertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze 1998.
HORÁČKOVÁ, L. - UNGER, J. - ŠENKYŘÍK, M.: Lebky se symbolem vavřínového věnce z kostnice ve Křtinách. Scripta medica. 1993, 66 (1-2), s. 51-52.
SOBOTKOVÁ K. - ŠENKYŘÍK M.: Tajuplné podzemí křtinské. Speleo č. 10, 1993, s. 33-36. ŠENKYŘÍK, M.: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Blansko 1992.
ŠENKYŘÍK, M. - HORÁČKOVÁ, L. - BENEŠOVÁ, L.: Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum roč. 13, 1994, s. 47-56.
ŠENKYŘÍK, M. P. – svámí GYANESHWARPURI: Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990 – 2022. Acta Speleohistorica 9/2023, Brno 2023.

Webové stránky:
http://gyaneshwarpuri.cz/acta_speleohistorica/krtiny.html - publikace "Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990 - 2022." Acta Speleohistorica 9/2023, vystavená on-line ke stažení a vytištění případným zájemcům.
http://gyaneshwarpuri.cz/krtiny_kostnice.html - Kompletní zachovaná dokumentace speleologického výzkumu chrámu Panny Marie ve Křtinách.

Texty k obr.
1. Chrám Panny Marie ve Křtinách. Foto: Kamil Pokorný.
2. Fotografie první objevené pomalované lebky v Kryptě pod věží - ossáriu chrámu Panny Marie ve Křtinách. Foto: Marek Šenkyřík, 9. 2. 1991.
3. Krypta pod věží v průběhu vyklízení kostí. V čele krypty se rýsuje se mohutná přístupová chodba do kostnice. Foto: Marek Šenkyřík 1991.
4. Vyústění speleologické objevné sondy do neznámé Krypty pod věží - ossária. Původní stav kostnice téměř nenarušen. Foto: Václav Peřina 16. 2. 1991.
5. Sonda, kterou byla objevena Krypta pod věží - ossárium. Foto: Marek Šenkyřík 1991.
6. Rekonstrukce situace podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. 2- Hlavní krypta, 9- Objevná speleologická sonda, 8-Objevená Krypta pod věží – ossárium.
7. Krypta pod věží - ossárium krátce po objevu. Původní stav téměř nezměněn. Autor tohoto článku vpravo. Foto: Ladislav Lahoda 1991.
8. Šest z dvanácti pomalovaných lebek bylo vystaveno veřejnosti v Hlavní kryptě chrámu Panny Marie ve Křtinách. Foto: Marek Šenkyřík 2006.
9. Šest pomalovaných lebek na Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Foto: Marek Gyaneshwarpuri 2022.
10. Nálezová situace pomalovaných lebek v kostnici pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách.
11. Ražba umělé sondy do neznámé krypty pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách. Foto: Marek Šenkyřík 1991.
12. Rytina J.C.Laidiga, kolem roku 1738, s projektem křtinského chrámu. Pod terasou schodiště patrny vchody do podzemí věže.
13. Objevený osteologický materiál z kostnice přechodně uskladněn v Hlavní kryptě před transportem na odborné antropologické zpracování do Brna. Foto: Marek Šenkyřík 1991.
14. Výsledky mikrogravimetrického měření, které anomálii neznámé dutiny pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách zaznamenalo.

ZPĚT